
- O nás
- Historie
- Granty
- Projekty
- Prevence ohrožení dítěte
- Projekty oblasti Náhradní rodinné péče
- Projekt Centrum podpory náhradní rodinné péče I.
- Projekt Centrum podpory náhradní rodinné péče II.
- Projekt Centrum podpory náhradní rodinné péče III
- Projekt Kontakt dětí v NRP s jejich rodiči
- Projekt Bezpečný kontakt dítěte v NRP s biologickou rodinou
- Projekt Metodická podpora pracovníků pro kontakt v NRP
- Projekt Pěstounská péče příbuzných
- Projekt Kompetenční model doprovázení
- Základní rámec doprovázení
- Projekt Krajská setkání k doprovázení v NRP
- Komparativní analýza právní úpravy ve Španělsku, Polsku a Chorvatsku
- Program pro zdravý vztah k digi technologiím v NRP
- Transformace dětských center
- Projekt Lidé odvedle
- Informační portál Šance Dětem
- Projekt Patron dětí
- Projekty oblasti náhradní péče
- Podpora dětí se zdravotním postižením
- Výzkumy
- O náhradní rodinné péči
- Motivace a cesta k pěstounství a osvojení
- Pěstounská péče na přechodnou dobu v datech
- Pěstounská péče příbuzných – analýza potřeb
- Pěstounské rodiny v České republice
- Průzkum veřejného mínění – Postoje k pěstounské péči
- Průzkum veřejného mínění - Postoje ke kojeneckým ústavům
- Výzkum NRP v České republice 2014
- Výzkum NRP v zahraničí 2013
- Výzkum na téma osvojení 2017
- Výzkum na téma zdravotně znevýhodněné děti 2018
- Komparativní analýza právní úpravy ve Španělsku, Polsku a Chorvatsku
- O dětech se zdravotním znevýhodněním
- O násilí na dětech
- O preventivní podpoře rodin
- O situaci v rodinách
- O náhradní péči
- Sociální služba raná péče
- O náhradní rodinné péči
- Mediální výstupy
- Kontakt
Realizátor: Nadace Sirius
Fokusní skupiny
Na přelomu března a dubna 2026 realizovala Nadace Sirius dvě fokusní skupiny. První spojila odborníky z oblasti náhradní rodinné péče, druhá byla určena žadatelům, kteří aktuálně procházejí nebo v nedávné době absolvovali odbornou přípravu.
Cílem bylo lépe porozumět motivacím, překážkám a faktorům, které ovlivňují rozhodování i úspěšnost žadatelů o náhradní rodinnou péči. U odborníků se diskuse zaměřila na jejich zkušenosti s podporou žadatelů, u samotných žadatelů pak na osobní motivace, bariéry a potřeby v průběhu procesu zprostředkování.
V obou skupinách byla pozornost věnována třem formám zprostředkované náhradní rodinné péče: dlouhodobé zprostředkované pěstounské péči, pěstounské péči na přechodnou dobu a osvojení. Zvláštní důraz byl kladen na identifikaci rozdílů v motivacích mezi jednotlivými skupinami žadatelů.
Kvantitativní výzkum
Na kvalitativní část navázal kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo ověřit poznatky o motivacích a bariérách na cestě k náhradnímu rodičovství přímo u náhradních rodičů a žadatelů.
Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku, který byl distribuován vybranými doprovázejícími organizacemi náhradním rodičům. Respondenti jej vyplňovali od 11. května do 8. června 2026. Do výzkumu se zapojilo 361 respondentů z celkového počtu 870 klientů zapojených organizací. Účast ve výzkumu byla dobrovolná, a proto výsledný soubor nelze považovat za reprezentativní vzorek všech náhradních rodičů v České republice. Výsledky proto neslouží ke statistickému zobecnění, ale přinášejí cenný vhled do zkušeností, motivací a potřeb respondentů.
Výstupy:
Zpráva z fokusních skupin506.54 KB
Zpráva z dotazníkového šetření1.51 MB
Infografika: Motivace a bariéry náhradního rodičovství542.52 KB
Realizátor: Simply5
Cílem výzkumu bylo pojmenovat a pochopit faktory, ale i bariéry, které ovlivňují rozhodování lidí o tom, zda si vzít či nevzít do dlouhodobé péče cizí, nepříbuzné dítě. Jak tyto faktory rozhodnutí ovlivňují a jaká je jejich důležitost při rozhodování.
Hlavní zjištění:
- Téma pěstounství / osvojení je ve společnosti na okraji zájmu a nedostatek pěstounů a osvojitelů není považován za reálný problém, lidé neví, kolik dětí je pro náhradní péči k dispozici. Mají pocit, že je to hlavně problém těch, kdo nemohou mít vlastní děti/chtějí jich více, ale již nemohou/nechtějí jít biologickou cestou
- Ti, kteří touží po rodičovství, začínají pěstounství / osvojení zvažovat, až když jsou všechny ostatní varianty definitivně zavřené. Vnímají to jako nouzové řešení a potvrzení vlastního selhání.
- V rámci dnešních společenských konvencí lidé uvažují o rodičovství jako o naplnění projektuvlastního dítěte - chtějí se do svých dětí otisknout, všechno ze sebe jim předat. Lidé, kteří si umí lépe představit i alternativní formy rodičovství (vnímají rodičovství spíše jako zralé poslání a vzájemné obohacování), jsou spíše v menšině.
- Veřejnost tím, že se jí téma většinou netýká, reálně nemá větší povědomí o fungování pěstounství a osvojení. I když mnozí si subjektivně myslí, že mají informací dostatek,při probuzení zájmu o toto téma se často objeví řada nejasností a mýtů.
- Zkušenosti reálných pěstounů a osvojitelů přitom ukazují, že cesta je sice náročná, ale i mimořádně obohacující poté, co ji daný člověk přijme za svou. Na cestě se ale potýkají i s častým nepřijetím nebo nepochopením společností a okolím.
Co je potřeba změnit, aby bylo více zájemců o NRP:
- ZMĚNIT POHLED SPOLEČNOSTI NA RODIČOVSTVÍ
- Náhradní rodičovství může být plnohodnotné a naplňující obdobně jako biologické.
- ZVÝŠIT POVĚDOMÍ O NRP
- Dětí potřebujících náhradní rodinnou péči jsou tisíce. Je důležité, aby o tom každý věděl.
- Zvýšení povědomí o podmínkách a procesu.
- VYSVĚTLIT A DOSTAT DO POVĚDOMÍ POPULACE
- Ukázat, že systém náhradní rodinné péče je tu, aby se vším pomohl a otevřeně komunikoval,o čem náhradní rodičovství je.
- Do procesu (před přijetím dítěte) se lze nezávazně zapojit a zase z něj odejít.
Výzkum ke stažení zde.
Shrnutí / infografiky ke stažení zde.
Prezentace z webináře: ke staženízde.
Videozáznam z webináře:
Realizátor: HAVEL & PARTNERS s.r.o. Advokátní kancelář
Analýza zkoumá právní úpravu profesionální pěstounské péče ve třech evropských zemích: Španělském království, Polské republice a Chorvatské republice s důrazem na posouzení možné přenositelnosti jednotlivých prvků právní úpravy do českého právního systému. Cílem analýzy je identifikovat klíčové aspekty regulace, procesy implementace a efektivitu daného modelu pěstounské péče s ohledem na všechny dotčené aktéry (dítě, pěstouny, soud, orgán sociálně-právní ochrany dětí, poskytovatele odborné pomoci) a vyhodnotit možnosti a limity jejich přenositelnosti do českého právního systému.
Analýza je ke stažení pod tímto odkazem.
Webinář ze dne 20.11.2025 ke shlédnutí zde
Prezentace z webináře ze dne 20.11.2025 ke stažení zde
Raná péče: sběr statistických dat za rok 2023
Nadace Sirius realizovala na začátku roku 2024 rozsáhlý sběr dat ve spolupráci s poskytovateli služby rané péče napříč Českou republikou.
Cílem bylo zmapovat, jak byla tato klíčová služba poskytována v roce 2023.
Do šetření se zapojilo 37 organizací, tedy tři čtvrtiny všech poskytovatelů rané péče v ČR.
Díky tomu vznikl unikátní a komplexní datový soubor, který zahrnuje informace o:
- 4 690 dětech využívajících službu rané péče
- 292 poradkyních, které s rodinami pracují v terénu
- 116 dalších odbornících zajišťujících podporu rodinám
Amerikánka je stejná jako vaše děti
Výzkum potřeb dětí z dětských domovů pro jejich úspěšné zapojení do samostatného života
Období realizace: únor – duben 2024
Realizátor: Simply5
Zadavatel: Nadace Sirius a Nova pomáhá
Není tajemstvím, že děti vyrůstající v dětských domovech mají horší „startovní čáru“ pro vstup do samostatného života než děti žijící v rodině. Co jim pomáhá tento hendikep zvládnout zjišťoval výzkum Simply5 realizovaný pro Nadaci Sirius a Nova pomáhá. Výzkum byl inspirován filmem Amerikánka režiséra Viktora Tauše. Film, jehož premiéra proběhne v září, je postaven na skutečném příběhu ženy, která prožila své dětství v ústavní péči.
Cílem výzkumu bylo najít faktory, které mladým dospělým odcházejícím z ústavní péče pomáhají úspěšně zvládnout začlenění do společnosti. Ukázalo se, že klíčové faktory, které jim pomáhají jsou čtyři a k jejich realizaci není potřeba žádná velká změna systému nebo legislativy. „Dětem pomáhá, když mají svou vlastní blízkou osobu mimo zařízení, které důvěřují a mohou se na ni kdykoli obrátit. Dalším silným pozitivním faktorem je začlenění dítěte do nějaké dlouhodobě stabilní komunity, např. sportovní kroužek. Bezpečné a stabilní vztahy mimo dětský domov jsou klíčové“vysvětluje výzkumnice Eliška Nováková ze Simply5. „Velmi důležité také je, aby se děti osamostatňovaly postupně a s podporou nějakého dospělého mentora. Tento proces musí být pozvolný. Posledním faktorem je rozložení cílů, kterých chce mladý dospělý dosáhnout do menších kroků a úkolů, i zde je potřeba, aby to měl s kým konzultovat.“
Ne všechny dětské domovy jsou schopné dnes tyto věci zabezpečit. Některé domovy nemají ani startovací byty. Plošným problémem je i nedostatečný personální standard.
Děti v ústavní péči mnohdy nemají nikoho, kdo by je měl rád a komu by na nich záleželo, kdo by jim byl oporou v situacích, kdy potřebují pomoc, radu nebo nasměrování. Potřebují někoho (dospělého), komu na nich záleží a má je bezpodmínečně rád a s kým budou moci mít vzájemně otevřený vztah naplněný důvěrou. Kdo k nim bude přistupovat individuálně, s respektem k jejich povaze, osobnímu příběhu a specifickým potřebám. Kdo jim pomůže, když si nebudou s čímkoli vědět rady a kdo je provede každodenní agendou a pomůže jim navázat a udržovat zdravé mezilidské vztahy.
Ukazuje se, že hostitelská/patronská péče může být řešením některých limitů ústavní péče, musí ale jít o dlouhodobý a správně nastavený závazek.
