Please select your page

Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče

Termín realizace: 9/2022 – 12/2023

Projekt s názvem „Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče“ byl realizován výzkumnou organizací SocioFactor a Nadací Sirius za podpory Kanceláře veřejného ochránce práv, Federace dětských domovů a Asociace náhradní výchovy. Garanci nad projektem převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. 

Cílem tohoto projektu bylo provedení tzv. AS-IS analýzy, která bude zaměřena na identifikaci aktuálních problémů a bariér, příležitostí a výzev, nebo slabých a silných stránek aktuálního stavu zkoumané oblasti. Cílem analýzy nebylo definovat, jak má vypadat potřebná změna ústavní péče (transformace), ale poskytnout odborný a adekvátní podklad pro návrh takové změny, např. seznam problematických aspektů, které v současnosti komplikují výkon ústavní péče. 

Výsledkem je zpráva PROBLÉMY, PŘEKÁŽKY A BARIÉRY ÚSTAVNÍ PÉČE V PERSPEKTIVĚ JEJÍCH PRACOVNÍKŮ, která má dvě části I. výzkumnou a II. analytickou. Podklady (data) pro tuto zprávu poskytli zástupci všech typů ústavních zařízení, spadajících do gesce MŠMT, z různých lokalit v České republice, kteří zastávali různé pozice ve svých zařízeních, v rámci řízených skupinových diskuzí. Výzkum se zaměřil výhradně na hledání a identifikaci problémů a bariér, což znamená, že se soustředil pouze na problematické aspekty péče a opomíjel takové, které účastníci považovali za běžné, standardní, zvladatelné a neproblematické. 

Věříme, že výzkumná i analytická zpráva, které v rámci tohoto projektu vznikly, napomohou otevřené diskuzi o potřebách dětí a jejich rodin, ale také diskuzi o podmínkách ústavní péče a potřebách pracovníků v ústavní péči.

Konference „PROBLÉMY A PŘEKÁŽKY ÚSTAVNÍ PÉČE V PERSPEKTIVĚ JEJÍCH PRACOVNÍKŮ“

V návaznosti na výzkum Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče Nadace Sirius ve spolupráci s Ing. Alešem Juchelkou, poslancem Parlamentu ČR, uspořádala dne 14. 3. 2024 konferenci „PROBLÉMY A PŘEKÁŽKY ÚSTAVNÍ PÉČE V PERSPEKTIVĚ JEJÍCH PRACOVNÍKŮ“ v poslanecké sněmovně. 

Výzkumníci představili hlavní zjištění a situaci v dětských domovech, dětských domovech se školou, výchovných a diagnostických ústavech:

  • O umístění dítěte většinou rozhoduje volné místo v ústavu, nikoliv potřeby dítěte.
  • V ústavech převládá nedostatek personálu a slabé metodické vedení snižuje kvalitu péče.
  • Selhává celý systém, který má dítě podporovat, od OSPODů až po soudy.

Jednoznačným závěrem bylo, že malé změny nepomohou, je potřeba zásadní transformace ústavních zařízení.

V panelové diskusi „Možnosti využití výsledků výzkumu pro změnu ústavní péče“ vyjádřili své vize a návrhy ke změně odborníci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Asociace náhradní výchovy z.s., Federace dětských domovů – FICE, z.s., Kanceláře Veřejného ochránce práv, Nadačního fondu Krok domů, SocioFactoru a Nadace Sirius. 

Konference byla určena pracovníkům zařízení ústavní péče o děti, pracovníkům pomáhajících organizací a dalším aktérům systému náhradní péče, zúčastnilo se jí více jak 212 účastníků.

Záznam celé konference je zdarma ke shlédnutí:

Prezentace přednášejících ke stažení:

pdfVýzvy_předpoklady_a_bariéry_ústavní_péče_Topinka-Lipová.pdf776.34 KB

Konference v médiích:

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/546418-hrozi-kolaps-ustavni-pece-deti-v-ni-pribyva-experti-a-zarizeni-v-cesku-chybi

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-do-detskych-domovu-by-nesmely-prichazet-deti-do-sedmi-let-planuje-ministerstvo-40464211

 

 

Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče

Termín realizace: 9/2022 – 12/2023

Projekt s názvem „Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče“ byl realizován výzkumnou organizací SocioFactor a Nadací Sirius za podpory Kanceláře veřejného ochránce práv, Federace dětských domovů a Asociace náhradní výchovy. Garanci nad projektem převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. 

Cílem tohoto projektu bylo provedení tzv. AS-IS analýzy, která bude zaměřena na identifikaci aktuálních problémů a bariér, příležitostí a výzev, nebo slabých a silných stránek aktuálního stavu zkoumané oblasti. Cílem analýzy nebylo definovat, jak má vypadat potřebná změna ústavní péče (transformace), ale poskytnout odborný a adekvátní podklad pro návrh takové změny, např. seznam problematických aspektů, které v současnosti komplikují výkon ústavní péče. 

Výsledkem je zpráva PROBLÉMY, PŘEKÁŽKY A BARIÉRY ÚSTAVNÍ PÉČE V PERSPEKTIVĚ JEJÍCH PRACOVNÍKŮ, která má dvě části I. výzkumnou a II. analytickou. Podklady (data) pro tuto zprávu poskytli zástupci všech typů ústavních zařízení, spadajících do gesce MŠMT, z různých lokalit v České republice, kteří zastávali různé pozice ve svých zařízeních, v rámci řízených skupinových diskuzí. Výzkum se zaměřil výhradně na hledání a identifikaci problémů a bariér, což znamená, že se soustředil pouze na problematické aspekty péče a opomíjel takové, které účastníci považovali za běžné, standardní, zvladatelné a neproblematické. 

Věříme, že výzkumná i analytická zpráva, které v rámci tohoto projektu vznikly, napomohou otevřené diskuzi o potřebách dětí a jejich rodin, ale také diskuzi o podmínkách ústavní péče a potřebách pracovníků v ústavní péči.

Pěstounská péče na přechodnou dobu v datech – Výsledky kontinuálního výzkumu PPPD od roku 2009 do roku 2021

Realizátor: Nadace Sirius, Dobrá rodina o.p.s., Profesní sdružení přechodných pěstounů, z.s.

V roce 2009 Alžběta Skleničková (Dobrá rodina) zahájila sběr anonymizovaných dat o dětech, které procházejí pěstounskou péči na přechodnou dobu. Později se ke sběru dat dobrovolně přidali další desítky pěstounů, kteří pravidelně vkládali základní údaje o dětech, které jim byly svěřeny, a o péči, kterou jim poskytovali. V roce 2014 se do koordinace sběru dat zapojila také Radka Švecová, zakládající členka Profesního sdružení přechodných pěstounů a jeho současná předsedkyně. Vznikl tak unikátní datový soubor, který umožňuje vhled do toho, jak vypadá pěstounská péče na přechodnou dobu v České republice.  Z těchto dat Nadace Sirius zpracovala podrobnou analýzu. 

Sběr dat probíhal ve třech vlnách. Pěstouni údaje do dotazníků vyplňovali sami a vždy až v okamžiku, kdy dítě už předali do navazující péče, tzn. jejich péče o dítě byla ukončena. Každý pěstoun se sám rozhodoval, zda se zapojí do sběru dat a o kterých dětech z těch, které mu byly svěřeny, vloží údaje. Někteří pěstouni zaznamenali všechny děti, o které se starali, jiní pěstouni jenom některé. Někteří pěstouni se účastnili pouze jednorázově. Údaj o tom, o kolik dětí se pěstouni starali celkem, tedy nemáme k dispozici. Víme jen, kolik jich zaznamenali a že toto číslo nemusí odpovídat celkovému počtu dětí, o které se starali. Všechny zaznamenané údaje o dětech i pěstounech jsou anonymizované (používají se jedinečné číselné kódy, které se automaticky pěstounovi generují při prvním vyplnění dotazníku). 

V 1. vlně byly vloženy údaje o 247 dětech, které prošly PPPD v období 2009 až 2018. 

Ve 2. vlně byly vloženy údaje o dalších 238 dětech, které v PPPD pobývaly v období 2013 až 2019. 

Ve 3. vlně byly vloženy údaje o 497 dětech (období 2012 až 2021).  

Celkem jsou k dispozici údaje o 982 dětech.
Sběru dat se účastnilo 233 pěstounů.

V současné době nemáme žádný obdobný zdroj informací o pěstounské péči na přechodnou dobu. 

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ

Typické dítě v PPPD:

  • Jedináček
  • Bez zdravotních problémů
  • Většinového etnika
  • Mladší jednoho roku 

Věk dětí v PPPD:

  • Do PPPD jsou umisťovány převážně velmi malé děti do 3 let (84 %)
  • 57 % dětí jsou novorozenci, dalších 27 % jsou děti mladší 3 let
  • Pouze necelých 7 % dětí je starších 6 let

Odkud děti do PPPD přichází:

  • 67 % dětí přijde do PPPD ze zdravotního zařízenía jen 13 % od rodičů
  • Jen 8 dětí (0,8%) přišlo z jiné PPPD (měly častěji zdravotní problém a byly menšinového etnika)
  • Nejmenší děti chodí do PPPD překvapivě také z ústavní péče (důvodem není jejich zdravotní stav, ale může to být menšinové etnikum nebo sourozenec)

Délka pobytu dětí v PPPD:

  • 46 % dětí opustilo PPPD do půl roku, do 1 roku už to bylo 84 %
  • U 16 % byly překročena zákonem daná lhůta 12 měsíců (čtvrtina z nich měla zdravotní problém a dvě třetiny se setkávali se svou rodinou. Více než polovina byla mladší 1 roku)

Kam děti z PPPD odchází:

  • 94 % dětí bylo z PPPD umístěno do rodinné péče 
  • Nejvíce (39 %) dětí odešlo do osvojení
  • Téměř třetina dětí (28 %) se vrací do své rodiny
  • Necelou třetinu (27 %) dětí se podařilo umístit do dlouhodobé pěstounské péče
  • Do ústavní péče odešlo pouze 38 dětí (4 %) (šlo převážně o starší děti)

Vliv věku dítěte na jeho následné umístění z PPPD:

  • Děti do 2 let jdou nejčastěji do osvojení
  • Ve věku 3-6 let odchází nejčastěji do dlouhodobé pěstounské péče
  • Děti starší 7 let do ústavní péče nebo zpět domů 

ZÁVĚRY:

Pěstouni se umí postarat o všechny typy dětí (zdravotní problémy, sourozenci, etnikum), jsou proto schopni nahradit péči dětských domovů pro děti do 3 let. 

PPPD plní svou roli krátkodobé dočasné péče.

Děti starší 7 let neumíme z PPPD umístit do náhradní rodinné péče.

Data dle údajů MPSV (Roční výkaz o výkonu sociálně-právní ochrany dětí, 2014-2022)

  1. Výzkum na téma zdravotně znevýhodněné děti 2018
  2. Výzkum na téma osvojení 2017
  3. Výzkum NRP v zahraničí 2013
  4. Výzkum NRP v České republice 2014