Podrobnosti

Vytvořeno: 20. srpen 2024

Charakteristiky dětí v ústavní péči - sběr dat

Realizátor: Nadace Sirius, MŠMT, SocioFactor

Doba realizace: 10/2024 – 12/2025

Ústavní výchova je nařizována soudem v okamžiku, kdy je výchova dítěte vážně ohrožena či vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže rodiče z jiných závažných důvodů nemohou výchovu dítěte zabezpečit. Existuje několik typů těchto ústavních zařízení: diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou nebo výchovný ústav.

V okamžiku, kdy různé jiné formy pomoci selhaly, je tedy dítě umístěno do ústavní péče. Umístění dítěte do zařízení je symbolickým aktem, posledním krokem v řadě četných selhání na úrovni společnosti a rodin. Ústavní péče je místem, kam jsou děti ukrývány před zodpovědností jednotlivých aktérů systému pomoci rodině a dítěti, rovněž před veřejným dohledem a jejich problémy jsou tímto zneviditelněny a považovány za vyřešené. Mechanismus umisťování dětí je značně selektivní a na jeho konci zůstávají děti, které jsou neúspěchem dotčené nejvíce a jsou nositeli celé řady nepříznivých charakteristik a specifických problémů, pro které se nepodařilo najít řešení (Problémy, překážky a bariéry ústavní péče v perspektivě jejich pracovníků – část 1, 2024). 

Pracovníci zařízení reflektují významnou proměnu charakteristik dětí, které v posledních letech do ústavní péče přicházejí. Příčin, proč dochází k proměně struktury dětí, je více. Děti jsou umísťovány ústavní péče obvykle až poté, co různá řešení a intervence selžou. Změna paradigmatu o tom, jaká péče je pro dítě nejlepší, stojí za mechanismem, který proměňuje věkovou skladbu dětí a vyvolává nutnost pracovat s dětmi, které byly delší dobu vystaveny nepříznivým způsobům života (Problémy, překážky a bariéry ústavní péče v perspektivě jejich pracovníků – část 2, 2024). 

Zásadní problém představuje změna kategorií dětí v ústavní péči. Proměnily se charakteristiky dětí, které do ústavní péče přicházejí (a současně jejich počty zásadně neklesají). K této změně je třeba přistupovat jako ke změně trvalé, která byla vyvolána řadou faktorů, jako je např. rozvoj náhradní rodinné péče, především pěstounské péče, a společenskou preferencí rodinné péče před ústavní péčí. Dalším faktorem vedoucím k proměně příchozích dětí je snížení odolnosti některých rodin, vedoucí k prohloubení jejich sociálních problémů – děti přicházejí do zařízení s vícečetnými dlouhodobě neřešenými problémy, často vážného charakteru. 

Neexistují žádná systematicky shromážděná statisticko-kvantitativní data o dětech a jejich charakteristikách (vyjma několika základních jako věk, postižení, pohlaví, částečně i vzdělání). Data nejsou napříč ústavní péčí systematicky sledována – nejsou vytvářena, nejsou shromažďována. Přitom dat o dětech je díky administrativním procesům v každodenním provozu značné množství. Existují ale v nahodilé, nesystematické a rozptýlené podobě (dokumentace, úřední záznamy) výhradně na úrovni jednotlivých zařízení. Zde se řada informací o dětech sbíhá. Tento potenciál ale není nijak zužitkován. 

Není určeno, jaká data je potřeba shromažďovat a PROČ, jak je vyhodnocovat a interpretovat. To ústí ve zcela zásadní překážku pojmenování současného stavu: neexistence komplexnějšího souboru dat vede k tomu, že nemůžeme generovat žádné poznatky o dětech, ani provádět analýzy, na které by mohly navázat nějaké intervence v jejich prospěch.

Cíle projektu:

1. Plošný sběr dat a základní analýza dat o dětech v ústavní péči. 

Cílem je přinést základní přehled o dětech v zařízeních pro zajištění ústavní a ochranné výchovy a o jejich charakteristikách.

1. Vytvořit popis sběru dat, v podobě, která umožní MŠMT takový sběr dat zopakovat

Projekt bude realizován ve spolupráci s MŠMT. 

Dále bude ustanovena Odborná skupina (která bude složena ze zástupců MŠMT, MPSV, FED, ANV,  KVOP, NPI, NNO) a jejímž hlavním úkolem bude:

• pomoc při motivaci jednotlivých ústavů (a vytipování ústavů pro pilotní ověření)
• účast/zapojení do přípravy hypotéz a přípravy sběru dat
• účast/zapojení se do vyhodnocení výsledků z pilotního ověření
• účast/zapojení se do zpracování finálních výsledků a přípravě závěrečné zprávy
• pomoc s šířením výstupů a výsledků výzkumu