Please select your page

Výzkum současné praxe v náhradní rodinné péči v Dánsku, Polsku, Velké Británii a Slovenské republice byl zahájen v listopadu 2011.

Hlavní důvody výběru zemí:  

  • Dánsko – propracovaný a statisticky zajímavý systém náhradní rodinné péče
  • Polsko – stát východního bloku podobný České republice
  • Velká Británie – dokonale rozpracovaný systém náhradní rodinné péče, který zásadně ovlivnil 
            vznik novely zákona v České republice
  • Slovenská republika – kulturní a historické souvislosti České republiky a Slovenské republiky

Témata výzkumu:

  • služby dostupné náhradní rodině,
  • standardy služeb,
  • způsob získávání pěstounů a osvojitelů, motivace pěstounů,
  • přechod/adaptace dítěte,
  • deinstitucionalizace systému,
  • příklady dobré praxe a případné vytipování metodik souvisejících s touto praxí.

Obsah výzkumu:

  • shromáždění a analýza dostupných dat za jednotlivé země, výzkumů, teoretických studií 
            a informací o systému náhradní rodinné péče,
  • právní analýza systému,
  • rozhovory s odborníky, rodinami, neziskovými organizacemi,
  • postoje veřejnosti k náhradní rodinné péči.

Výsledky výzkumu:

pdfMonografie Náhradní péče o děti v Dánsku, v Anglii a Walesu, na Slovensku a v Polsku1.64 MB rozebírá a shrnuje hlavní části zahraničního výzkumu – právní a sekundární analýzu systému NRP a omnibusové šetření, které jsme provedli v každé z těchto zemí.
pdfTransformácia náhradnej starostlivosti o děti na Slovensku po roku 19892.3 MB
pdfZávěrečná zpráva o zahraničním výzkumu681.29 KB

Výzkum současné praxe v náhradní rodinné péči v České republice byl zahájen v lednu 2013.

Cíl výzkumu:

Zmapování zkušeností účastníků se systémem náhradní rodinné péče v průběhu celého procesu – od přípravy na přijetí dítěte přes přechod a adaptaci dítěte v nové rodině, vývoj dítěte až po osamostatnění se, případně po dospělý věk. Hlavní důraz bude kladen na „ostrůvky podpory“ (služby), které byly, či nebyly dětem a rodinám poskytnuty.

Dalším výzkumným záměrem je identifikace potřeb dětí a náhradních rodin. Podstatou je zjistit, o jaké potřeby jde, a současně zmapovat postavení jednotlivých účastníků poskytujících podporu/služby (vzájemná výpomoc náhradních rodin, neziskový sektor, reprezentanti státní správy – OSPOD).

Obsah výzkumu:

Výzkum praxe náhradní rodinné péče a zkušenosti aktérů s touto praxí

  • Aktuální zkušenosti aktérů se systémem náhradní rodinné péče – rodiny, děti, 
            neziskové organizace, sociální pracovnice
  • Právní analýza systému včetně historického vývoje (1990–2013)
  • Přehled výzkumů realizovaných v České republice (1990–2012)
  • Aktuální postoje veřejnosti k náhradní rodinné péči

Výsledky výzkumu:

 

Průzkum veřejného mínění – Postoje k pěstounské péči

29.3. 2018

Realizátor: Median s.r.o.

Reprezentativní výzkum veřejného mínění v oblasti pěstounské péče.

Cílem této zprávy bylo identifikovat postoje české společnosti k pěstounské péči. Pohled zprávy se soustředí nejen na to, s čím si pěstounskou péči lidé nejčastěji spojují a jaké jsou jejich obecné představy o jejím fungování, ale mapuje také povědomí o zastoupení jednotlivých forem pěstounské péče v systému náhradní rodinné péče.

Neméně podstatnou částí průzkumu je pak i osobní rovina respondenta, zaměřená na postoje k alternativním možnostem rodičovství, vlastní zkušenosti s výchovou dětí v náhradní péči či zvažováním tohoto životního kroku. Dotazovány byly nejen důvody, proč dotázaní nezvažují pěstounství či adopci, ale i to, kterých vlastností dítěte by si všímali. 

pdfPrezentace II Pestounska_pece.pdf853.26 KB

Unikátní výzkum o příbuzenských pěstounech: Jaké mají potřeby? V čem se odlišují? Jak je podporovat?

Termín realizace: září 2019 - prosinec 2020
Realizátor: výzkumná organizace SocioFactor a Centrum psychologické podpory v rámci projektu Pěstounská péče příbuzných, který je realizován za finanční podpory Nadace Sirius

Cílem výzkumu bylo identifikovat potřeby pěstounů, kteří mají svěřené děti do příbuzenské pěstounské péče. Potřeby příbuzenských pěstounů jsou často popisovány z pohledu doprovázejících organizací a třetích osob, ale chybí ucelený pohled na potřeby z pohledu samotných příbuzenských pěstounů. Předkládaný výzkum se tedy zaměřil právě na opomíjenou perspektivu pěstounů.

Výzkum proběhl v šesti navazujících etapách a byl kombinací kvalitativních osobních a skupinových rozhovorů a kvantitativního šetření. Do kvantitativního šetření bylo zapojeno 169 pěstounských rodin z Moravskoslezského kraje

Výzkum identifikovat řadu aspektů, které odlišují příbuzenskou péči od zprostředkované příbuzenské péče. Mezi nejvýraznější aspekty patří výrazně odlišný průběh zahájení péče, problémy související se vzájemnou příbuzností, nestabilní finanční zázemí a problémy spojené s vysokým věkem pěstounů.

Tyto odlišné aspekty vedou k závěru, že příbuzenští pěstouni potřebují specifickou podporu, a že se nejedná pouze o podporu finanční, jak je často diskutováno. Kromě finanční podpory je potřeba příbuzenským pěstounům zajistit specializovanou psychologickou, sociálně-právní, vzdělávací a další podporu, a její poskytování zahájit ještě před začátkem pěstounské péče.

Výzkum také ukázal, že svým pojetím se příbuzenská péče blíží více institutu osvojení, výrazným aspektem je především vnímání trvalosti péče již v době jejího zahájení, a to všemi zúčastněnými.

Závěrečná zpráva také poukazuje na potřebu legislativního oddělení péče příbuzných od klasické pěstounské péče do samostatného právního institutu péče, současně s nastavení specializované podpory přizpůsobené potřebám této skupině pečujících příbuzných, a to včetně jasně definované finanční podpory.

 
  1. Pěstounské rodiny v České republice
  2. O situaci v rodinách
  3. Monitoring problematiky dětí se zdravotním postižením v České republice 2010
  4. Průzkum veřejného mínění - Postoje ke kojeneckým ústavům