Please select your page

MONITORING II. - problematiky dětí se zdravotním postižením v České republice

Období realizace: 2009/2010 (červen–duben), realizátor výzkumu: Median, s. r. o., zadavatel výzkumu: Nadace Sirius

Výzkum se opět skládal z kvalitativní a kvantitativní části. Byla vytvořena databáze subjektů pečujících o děti se zdravotním postižením o 1300 položkách. Proběhlo 39 hloubkových rozhovorů, 31 rozhovorů s odborníky v oblasti péče o děti se zdravotním postižením a 8 rozhovorů s rodiči dětí se zdravotním postižením. V rámci kvantitativní části výzkumu proběhlo dotazníkové šetření mezi pracovníky státních příspěvkových organizací a nestátních neziskových organizací. Celkem se zúčastnilo 188 nestátních neziskových organizací. Proběhlo dále dotazníkové šetření mezi 200 rodiči dětí se zdravotním postižením, doplněné dotazníkovým šetřením na reprezentativním vzorku populace České republiky – celkem osloveno 1200 respondentů (kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště).

Byla publikována výzkumná zpráva Monitoring problematiky dětí se zdravotním postižením v České republice 2010 a výsledky výzkumu byly prezentovány odborné veřejnosti na Konferenci „Ohrožené dítě II.”, Praha 2010.

Základní zjištění:

  • nedostatek financí pro rodiny (zdravotní pomůcky aj.) a v této oblasti obecně
  • negativní postoj veřejnosti a nezájem, neochota státu a úředníků, nedostatečná integrace dětí se zdravotním postižením do společnosti
  • nedostatečná bezbariérovost (prostory, školy, dopravní prostředky)
  • nedostatečná a nevyjasněná legislativa
  • malá informovanost a osvěta veřejnosti

Závěrečné zprávy Monitoringu II  ke stažení:

Průzkum veřejného mínění – Postoje ke kojeneckým ústavům

29.3. 2018

Realizátor: Median s.r.o.

Reprezentativní výzkum veřejného mínění v oblasti náhradní péče o ohrožené děti.

Cílem zprávy je komunikovat postoje české společnosti ke kojeneckým ústavům. Zaměřuje se především na to, zda jsou nezbytnou součástí péče o malé děti. Dále pak kam a z jakých důvodů jsou děti do těchto zařízení umisťovány a vnímání kojeneckých ústavů v kontrastu k dalším formám výchovy dítěte.

Navazující oblastí je vliv pobytu v kojeneckém ústavu na psychiku a vývoj dítěte i jeho pozdější partnerské vztahy.

pdfPrezentace I Kojenecke_ustavy.pdf854.55 KB

 

 

MONITORING I. - problematiky ohrožených dětí v České republice

Období realizace:2008 (duben–září), realizátor výzkumu: Median, s. r. o., zadavatel výzkumu: Nadace Sirius

Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní části. Proběhlo 47 hloubkových rozhovorů s experty a byla vytvořena databáze subjektů pečujících o ohrožené děti – celkem 1600 položek (oddělení OSPOD 270 položek, příspěvkové organizace 480 položek, nestátní neziskové organizace celkem 850 položek, ale pro tento monitoring použito jen 439 položek).

V kvantitativní části výzkumu proběhlo dotazníkové šetření mezi pracovníky OSPOD, představiteli příspěvkových organizací a neziskovými organizacemi. Celkem bylo náhodně vybráno 229 úřadů, pracovišť OSPOD a příspěvkových organizací, z nichž bylo dotázáno 297 respondentů reprezentujících 120 úřadů OSPOD a 71 příspěvkových organizací. Dále byly osloveny všechny aktivní neziskové organizace – celkem 439, z nichž bylo dotázáno 304 respondentů reprezentujících 210 neziskových organizací. Součástí bylo také dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace České republiky – kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Celkem bylo takto dotázáno 1203 respondentů.

Byla publikována výzkumná zpráva Monitoring problematiky ohrožených dětí v České republice a výsledky byly prezentovány odborné veřejnosti na Konferenci „Ohrožené dítě“, Praha 2008.

Základní zjištění:

  • za hlavní příčinu vzniku problémů ohrožených dětí lze obecně považovat krizi rodiny jako sociální instituce (např. 40 % rodičů věnuje svému dítěti denně maximálně ¾ hodiny času)
  • roztříštěnost problematiky ohrožených dětí mezi resorty a nejednotnost péče o ohrožené děti
  • neexistuje systém prevence, který by vyhledával ohrožené rodiny
  • problémy náhradní rodinné péče a nedostatečná pozornost státu této oblasti
  • přetrvávající problémy ústavní výchovy 

Závěrečné zprávy Monitoringu I ke stažení:

 

Termín realizace: červen 2016 – červen 2017
Projektová manažerka: Kamila Badová

Expertní kulaté stoly byly aktivitou navazující na výsledky výzkumu „Predikce ohrožení rodiny“.

Cílem expertních kulatých stolů bylo iniciovat odbornou diskuzi na téma Primární prevence ohrožení rodiny a navrhnout programy podpory preventivních aktivit pro rodiny v ČR.

Za spolupráce společností MEDIAN a SocioFactor bylo zrealizováno 7 kulatých stolů.

Výsledky kulatých stolů byly společně se zjištěním kvantitativního výzkumu představeny odborné veřejnosti v rámci konference PODPORA RODIN S DĚTMI – problémy, návrhy a inspirace, která se uskutečnila 14. června 2017 v Praze a následně shrnuty  v podobě závěrečné Výzkumné zprávy „Rodina a dítě v kontextu – možnosti prevence, podpory a spolupráce“.

Tato aktivita získala záštitu MŠMT a MPSV.

Další informace naleznete zde: pdfExpertni-kulate-stoly.pdf435.18 KB

Výzkumná zpráva RODINA A DÍTĚ V KONTEXTU – možnosti prevence, podpory a spolupráce ke stažení:

Výzkumná zpráva „Rodina a dítě v kontextu. Možnosti prevence, podpory a spolupráce.“ se zaměřuje na oblast preventivní práce s rodinou v České republice. Pojmenovává priority a cíle prevence, které by při naplňování měly vést k předcházení sociálnímu selhání rodin, podpoře rodiny a dítěte a spolupráci těch, kteří mají rodinám a dětem co nabídnout. Nejedná se však o výčet preventivních programů či konkrétních preventivních aktivit, ale spíše o soubor inspirací a podnětů, který je k dispozici všem, kteří své úsilí zaměřují nebo plánují zaměřit do oblasti prevence, ať už primární prevence popř. sekundární prevence.

Výzkumná zpráva je výsledkem spolupráce šesti desítek expertů z různých oblastí problematiky ohrožených rodin a vznikala deset měsíců. Preventivní práce s rodinou je v České republice stále na začátku. Zpráva má ambici kromě svého odborného přínosu pro problematiku sloužit také jako upozornění na fakt, že je u nás preventivní práce dlouhodobě podceňována a nejsou na ní věnovány dostatečné finanční prostředky. Zpráva vyjmenovává, jaké rezervy v prevenci sociálního selhání rodin máme a předkládá řadu námětů a inspirací k řešení, mimo jiné např.: potřeby dítěte, rodičovské kapacity, rodičovské kompetence, volný čas dítěte, komunita, rodinná krize, mezigenerační vztahy, svépomocné aktivity, rodina se specifickou potřebou, dostupné bydlení, informovanost rodin, slučitelnost pracovních a rodinných rolí, předškolní vzdělávání, služby pro rodinu, dobrá praxe, interdisciplinarita, politika evidence, rodinná politika a další neméně důležitá témata. Inspiraci ve zprávě najdou jak neziskové organizace, věnující se dětem a rodinám, tak státní správa, politici či filantropové.