Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče
Termín realizace: 9/2022 – 12/2023
Projekt s názvem „Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče“ byl realizován výzkumnou organizací SocioFactor a Nadací Sirius za podpory Kanceláře veřejného ochránce práv, Federace dětských domovů a Asociace náhradní výchovy. Garanci nad projektem převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Cílem tohoto projektu bylo provedení tzv. AS-IS analýzy, která bude zaměřena na identifikaci aktuálních problémů a bariér, příležitostí a výzev, nebo slabých a silných stránek aktuálního stavu zkoumané oblasti. Cílem analýzy nebylo definovat, jak má vypadat potřebná změna ústavní péče (transformace), ale poskytnout odborný a adekvátní podklad pro návrh takové změny, např. seznam problematických aspektů, které v současnosti komplikují výkon ústavní péče.
Výsledkem je zpráva PROBLÉMY, PŘEKÁŽKY A BARIÉRY ÚSTAVNÍ PÉČE V PERSPEKTIVĚ JEJÍCH PRACOVNÍKŮ, která má dvě části I. výzkumnou a II. analytickou. Podklady (data) pro tuto zprávu poskytli zástupci všech typů ústavních zařízení, spadajících do gesce MŠMT, z různých lokalit v České republice, kteří zastávali různé pozice ve svých zařízeních, v rámci řízených skupinových diskuzí. Výzkum se zaměřil výhradně na hledání a identifikaci problémů a bariér, což znamená, že se soustředil pouze na problematické aspekty péče a opomíjel takové, které účastníci považovali za běžné, standardní, zvladatelné a neproblematické.
Věříme, že výzkumná i analytická zpráva, které v rámci tohoto projektu vznikly, napomohou otevřené diskuzi o potřebách dětí a jejich rodin, ale také diskuzi o podmínkách ústavní péče a potřebách pracovníků v ústavní péči.
Konference „PROBLÉMY A PŘEKÁŽKY ÚSTAVNÍ PÉČE V PERSPEKTIVĚ JEJÍCH PRACOVNÍKŮ“
V návaznosti na výzkum Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče Nadace Sirius ve spolupráci s Ing. Alešem Juchelkou, poslancem Parlamentu ČR, uspořádala dne 14. 3. 2024 konferenci „PROBLÉMY A PŘEKÁŽKY ÚSTAVNÍ PÉČE V PERSPEKTIVĚ JEJÍCH PRACOVNÍKŮ“ v poslanecké sněmovně.
Výzkumníci představili hlavní zjištění a situaci v dětských domovech, dětských domovech se školou, výchovných a diagnostických ústavech:
- O umístění dítěte většinou rozhoduje volné místo v ústavu, nikoliv potřeby dítěte.
- V ústavech převládá nedostatek personálu a slabé metodické vedení snižuje kvalitu péče.
- Selhává celý systém, který má dítě podporovat, od OSPODů až po soudy.
Jednoznačným závěrem bylo, že malé změny nepomohou, je potřeba zásadní transformace ústavních zařízení.
V panelové diskusi „Možnosti využití výsledků výzkumu pro změnu ústavní péče“ vyjádřili své vize a návrhy ke změně odborníci z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Asociace náhradní výchovy z.s., Federace dětských domovů – FICE, z.s., Kanceláře Veřejného ochránce práv, Nadačního fondu Krok domů, SocioFactoru a Nadace Sirius.
Konference byla určena pracovníkům zařízení ústavní péče o děti, pracovníkům pomáhajících organizací a dalším aktérům systému náhradní péče, zúčastnilo se jí více jak 212 účastníků.
Záznam celé konference je zdarma ke shlédnutí:
Prezentace přednášejících ke stažení:
Výzvy_předpoklady_a_bariéry_ústavní_péče_Topinka-Lipová.pdf776.34 KB
Konference v médiích:
Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče
Termín realizace: 9/2022 – 12/2023
Projekt s názvem „Výzvy, předpoklady a bariéry ústavní péče“ byl realizován výzkumnou organizací SocioFactor a Nadací Sirius za podpory Kanceláře veřejného ochránce práv, Federace dětských domovů a Asociace náhradní výchovy. Garanci nad projektem převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Cílem tohoto projektu bylo provedení tzv. AS-IS analýzy, která bude zaměřena na identifikaci aktuálních problémů a bariér, příležitostí a výzev, nebo slabých a silných stránek aktuálního stavu zkoumané oblasti. Cílem analýzy nebylo definovat, jak má vypadat potřebná změna ústavní péče (transformace), ale poskytnout odborný a adekvátní podklad pro návrh takové změny, např. seznam problematických aspektů, které v současnosti komplikují výkon ústavní péče.
Výsledkem je zpráva PROBLÉMY, PŘEKÁŽKY A BARIÉRY ÚSTAVNÍ PÉČE V PERSPEKTIVĚ JEJÍCH PRACOVNÍKŮ, která má dvě části I. výzkumnou a II. analytickou. Podklady (data) pro tuto zprávu poskytli zástupci všech typů ústavních zařízení, spadajících do gesce MŠMT, z různých lokalit v České republice, kteří zastávali různé pozice ve svých zařízeních, v rámci řízených skupinových diskuzí. Výzkum se zaměřil výhradně na hledání a identifikaci problémů a bariér, což znamená, že se soustředil pouze na problematické aspekty péče a opomíjel takové, které účastníci považovali za běžné, standardní, zvladatelné a neproblematické.
Věříme, že výzkumná i analytická zpráva, které v rámci tohoto projektu vznikly, napomohou otevřené diskuzi o potřebách dětí a jejich rodin, ale také diskuzi o podmínkách ústavní péče a potřebách pracovníků v ústavní péči.
Pěstounská péče na přechodnou dobu v datech – Výsledky kontinuálního výzkumu PPPD od roku 2009 do roku 2021
Realizátor: Nadace Sirius, Dobrá rodina o.p.s., Profesní sdružení přechodných pěstounů, z.s.
V roce 2009 Alžběta Skleničková (Dobrá rodina) zahájila sběr anonymizovaných dat o dětech, které procházejí pěstounskou péči na přechodnou dobu. Později se ke sběru dat dobrovolně přidali další desítky pěstounů, kteří pravidelně vkládali základní údaje o dětech, které jim byly svěřeny, a o péči, kterou jim poskytovali. V roce 2014 se do koordinace sběru dat zapojila také Radka Švecová, zakládající členka Profesního sdružení přechodných pěstounů a jeho současná předsedkyně. Vznikl tak unikátní datový soubor, který umožňuje vhled do toho, jak vypadá pěstounská péče na přechodnou dobu v České republice. Z těchto dat Nadace Sirius zpracovala podrobnou analýzu.
Sběr dat probíhal ve třech vlnách. Pěstouni údaje do dotazníků vyplňovali sami a vždy až v okamžiku, kdy dítě už předali do navazující péče, tzn. jejich péče o dítě byla ukončena. Každý pěstoun se sám rozhodoval, zda se zapojí do sběru dat a o kterých dětech z těch, které mu byly svěřeny, vloží údaje. Někteří pěstouni zaznamenali všechny děti, o které se starali, jiní pěstouni jenom některé. Někteří pěstouni se účastnili pouze jednorázově. Údaj o tom, o kolik dětí se pěstouni starali celkem, tedy nemáme k dispozici. Víme jen, kolik jich zaznamenali a že toto číslo nemusí odpovídat celkovému počtu dětí, o které se starali. Všechny zaznamenané údaje o dětech i pěstounech jsou anonymizované (používají se jedinečné číselné kódy, které se automaticky pěstounovi generují při prvním vyplnění dotazníku).
V 1. vlně byly vloženy údaje o 247 dětech, které prošly PPPD v období 2009 až 2018.
Ve 2. vlně byly vloženy údaje o dalších 238 dětech, které v PPPD pobývaly v období 2013 až 2019.
Ve 3. vlně byly vloženy údaje o 497 dětech (období 2012 až 2021).
Celkem jsou k dispozici údaje o 982 dětech.
Sběru dat se účastnilo 233 pěstounů.
V současné době nemáme žádný obdobný zdroj informací o pěstounské péči na přechodnou dobu.
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ
Typické dítě v PPPD:
- Jedináček
- Bez zdravotních problémů
- Většinového etnika
- Mladší jednoho roku
Věk dětí v PPPD:
- Do PPPD jsou umisťovány převážně velmi malé děti do 3 let (84 %)
- 57 % dětí jsou novorozenci, dalších 27 % jsou děti mladší 3 let
- Pouze necelých 7 % dětí je starších 6 let
Odkud děti do PPPD přichází:
- 67 % dětí přijde do PPPD ze zdravotního zařízenía jen 13 % od rodičů
- Jen 8 dětí (0,8%) přišlo z jiné PPPD (měly častěji zdravotní problém a byly menšinového etnika)
- Nejmenší děti chodí do PPPD překvapivě také z ústavní péče (důvodem není jejich zdravotní stav, ale může to být menšinové etnikum nebo sourozenec)
Délka pobytu dětí v PPPD:
- 46 % dětí opustilo PPPD do půl roku, do 1 roku už to bylo 84 %
- U 16 % byly překročena zákonem daná lhůta 12 měsíců (čtvrtina z nich měla zdravotní problém a dvě třetiny se setkávali se svou rodinou. Více než polovina byla mladší 1 roku)
Kam děti z PPPD odchází:
- 94 % dětí bylo z PPPD umístěno do rodinné péče
- Nejvíce (39 %) dětí odešlo do osvojení
- Téměř třetina dětí (28 %) se vrací do své rodiny
- Necelou třetinu (27 %) dětí se podařilo umístit do dlouhodobé pěstounské péče
- Do ústavní péče odešlo pouze 38 dětí (4 %) (šlo převážně o starší děti)
Vliv věku dítěte na jeho následné umístění z PPPD:
- Děti do 2 let jdou nejčastěji do osvojení
- Ve věku 3-6 let odchází nejčastěji do dlouhodobé pěstounské péče
- Děti starší 7 let do ústavní péče nebo zpět domů
ZÁVĚRY:
Pěstouni se umí postarat o všechny typy dětí (zdravotní problémy, sourozenci, etnikum), jsou proto schopni nahradit péči dětských domovů pro děti do 3 let.
PPPD plní svou roli krátkodobé dočasné péče.
Děti starší 7 let neumíme z PPPD umístit do náhradní rodinné péče.
- Pěstounská péče na přechodnou dobu v datech1.50 MB
- Děti v PPPD shrnutí 1725.73 KB
- Děti v PPPD shrnutí 2755.40 KB
- Děti v PPPD shrnutí 3794.00 KB
- Tisková zpráva225.15 KB
Data dle údajů MPSV (Roční výkaz o výkonu sociálně-právní ochrany dětí, 2014-2022)