Průzkum veřejného mínění – Postoje ke kojeneckým ústavů

29.3. 2018

Realizátor: Median s.r.o.

Reprezentativní výzkum veřejného mínění v oblasti náhradní péče o ohrožené děti.

Cílem zprávy je komunikovat postoje české společnosti ke kojeneckým ústavům. Zaměřuje se především na to, zda jsou nezbytnou součástí péče o malé děti. Dále pak kam a z jakých důvodů jsou děti do těchto zařízení umisťovány a vnímání kojeneckých ústavů v kontrastu k dalším formám výchovy dítěte.

Navazující oblastí je vliv pobytu v kojeneckém ústavu na psychiku a vývoj dítěte i jeho pozdější partnerské vztahy.

pdfPrezentace I Kojenecke_ustavy.pdf854.55 KB

 

Průzkum veřejného mínění – Postoje k pěstounské péči

29.3. 2018

Realizátor: Median s.r.o.

Reprezentativní výzkum veřejného mínění v oblasti pěstounské péče.

Cílem této zprávy bylo identifikovat postoje české společnosti k pěstounské péči. Pohled zprávy se soustředí nejen na to, s čím si pěstounskou péči lidé nejčastěji spojují a jaké jsou jejich obecné představy o jejím fungování, ale mapuje také povědomí o zastoupení jednotlivých forem pěstounské péče v systému náhradní rodinné péče.

Neméně podstatnou částí průzkumu je pak i osobní rovina respondenta, zaměřená na postoje k alternativním možnostem rodičovství, vlastní zkušenosti s výchovou dětí v náhradní péči či zvažováním tohoto životního kroku. Dotazovány byly nejen důvody, proč dotázaní nezvažují pěstounství či adopci, ale i to, kterých vlastností dítěte by si všímali. 

pdfPrezentace II Pestounska_pece.pdf853.26 KB

MONITORING I. - problematiky ohrožených dětí v České republice

Období realizace:2008 (duben–září), realizátor výzkumu: Median, s. r. o., zadavatel výzkumu: Nadace Sirius

Výzkum se skládal z kvalitativní a kvantitativní části. Proběhlo 47 hloubkových rozhovorů s experty a byla vytvořena databáze subjektů pečujících o ohrožené děti – celkem 1600 položek (oddělení OSPOD 270 položek, příspěvkové organizace 480 položek, nestátní neziskové organizace celkem 850 položek, ale pro tento monitoring použito jen 439 položek).

V kvantitativní části výzkumu proběhlo dotazníkové šetření mezi pracovníky OSPOD, představiteli příspěvkových organizací a neziskovými organizacemi. Celkem bylo náhodně vybráno 229 úřadů, pracovišť OSPOD a příspěvkových organizací, z nichž bylo dotázáno 297 respondentů reprezentujících 120 úřadů OSPOD a 71 příspěvkových organizací. Dále byly osloveny všechny aktivní neziskové organizace – celkem 439, z nichž bylo dotázáno 304 respondentů reprezentujících 210 neziskových organizací. Součástí bylo také dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace České republiky – kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Celkem bylo takto dotázáno 1203 respondentů.

Byla publikována výzkumná zpráva Monitoring problematiky ohrožených dětí v České republice a výsledky byly prezentovány odborné veřejnosti na Konferenci „Ohrožené dítě“, Praha 2008.

Základní zjištění:

  • za hlavní příčinu vzniku problémů ohrožených dětí lze obecně považovat krizi rodiny jako sociální instituce (např. 40 % rodičů věnuje svému dítěti denně maximálně ¾ hodiny času)
  • roztříštěnost problematiky ohrožených dětí mezi resorty a nejednotnost péče o ohrožené děti
  • neexistuje systém prevence, který by vyhledával ohrožené rodiny
  • problémy náhradní rodinné péče a nedostatečná pozornost státu této oblasti
  • přetrvávající problémy ústavní výchovy 

Závěrečné zprávy Monitoringu I ke stažení: